Příspěvky o Texty (staré příspěvky, strana 1)

Akce Čisté zuby

...aneb kartáčkem proti teroru

V oblasti mezinárodní bezpečnosti a boji proti teroru dochází právě ke skryté revoluci. Budou se měnit standardy pro identifikaci osob... Více v naší exkluzivní reportáži...

V boji proti terorismu došlo k výraznému pokroku. Čeští Bezpečnostní experti přišli na způsob, jak zefektivnit identifikaci mezinárodně hledaných teroristů analýzou defektů vnikajících u zubních kartáčků po dlouhodobém používání. Chystané změny v bezpečnostní politice se budou týkat patrně všech. Čistit zuby si prostě musíme... všichni.

Číst dál…

Santa je mrtev III

... aneb kauza uprchlých klonů

Jak se zdá, v časech předvánočních se nám objevují nové jistoty. Těmto událostem, které si svou nevyhnutelností nezadají ani s nekompromisní pravidelností termínu pro podání daňového přiznání, se nevyvarujeme ani letos. Mezi novými stálicemi září převážně dvě. První z nich je celoplanetární, koordinovaně masové uvedení dalšího filmového pokračovaní Harryho Pottera. Tou druhou a závažnější je rok od roku se stupňující skandalizace případu úmrtí Santa Clause. Už jen v počtu pokračování si tato kauza s Harrym nikterak nezadá.

Číst dál…

Společnost zašlých básní

Neuspořádaná všehochuť lehkých i vážných básní a říkadel, většinou již staršího data a sporné kvality ;-).


  ku kostelu lidé chodí,
  modliti se, prositi,
  nevědí, že nepochodí,
  méně měli zlobiti.

  osudíčku, osude,
  copak se mnou, co bude?
  ententýky, dva špalíky,
  dojdi radši pro rohlíky!

Číst dál…

Světélka nad studnou

Zdál se mi sen. Někde, kdesi, byl hrad. Byla právě zima, všude kolem sníh a z nebe se k zemi snášely sněhové vločky. Na hradě bylo nádvoří se studnou. Nevím proč studny bývají na nádvořích, ale budiž, byla tam. Na tom nádvoří se setkávali lidé. Každý si tam s sebou něco přinesl, kousek sebe, svého "já" ať už jeho význam je jakýkoli. A právě zde, u té studny si lidé ty kousky navzájem dávali a vyměňovali. Rozdávali se ostatním. V okamžiku, kdy si dva lidé takto něco navzájem předali, z těch dvou kousků vznikl třetí, který se étericky vznesl do vzduchu a začal poletovat kolem všech těch lidí, kteří tam byli. V tom snu jsem byl na tom nádvoří. Byl jsem pozorovatel. Vnímal jsem vločky, studnu, lidi a celé to bylo zahaleno v poletujících obláčcích kousků lidí, kteří si něco nazvájem dali. Byla to ryzí krása.

Číst dál…

Santa Claus je stále mrtvý

...aneb tajemství dobrého marketingu

Jan Janský

!!! Varování: následující text je tak lživý a mystifikující, že se od něj distancuje i sám autor. !!!

Je tomu asi tak rok, co stářím tragicky zesnula nejvýznačnější osobnost Vánoc, pan Santa Claus. Za záhadných okolností opustil tento svět, život však šel dál a duch Vánoc pomohl lidem na Zemi překonat nekonečný žal. Nyní se pokusíme zjistit, jaký je odkaz tohoto statečného muže lidstvu, zda svým náhlým odchodem chtěl říci něco, z čeho budou těžit ještě mnohé další generace.

Číst dál…

911 Revisioned

Původně semestrální práce z kurzu moderní americké historie zaměřená na události z 11.9.2001. V kontextu dnešních událostmí velmi mírné dílo, obsahově však nijak neaktuální. K tématu, kterému jsem se v následujících letech intenzivně věnoval jsem později přeložil i výbornou studii prof. Davida R. Griffina, která se věnuje kolapsu výškových budov WTC. Stahujte zde (PDF).

Santa je mrtev!

...a nebo mrkev...

Jan Janský

Šokující objev obletěl celý svět. Santa Claus je mrtvý! Novodobý patron vánočních svátků byl 18. prosince 2003 nalezen zcela mrtev poblíž svého letního sídla v Grónsku asi 30 km za polárním kruhem. Zprávy o jeho smrti již potvrdily dánské úřady. Svět je šokován.

Jako první objevil tělo mrtvého Clause polárník Adolf Nordmundsen, který nechtěl být jmenován. Přivolaný lékařský odborník již pouze konstatoval smrt: "Nedalo se již nic dělat, byl vskutku celý zkažený." Santa Claus po sobě zanechal množství nezabalených dárků a spřežení zubožených a vyhladovělých sobů.

Číst dál…

Svět není černobílý

Tento text byl publikován na konci srpna 2001 v deníku MF Dnes. S mnoha myšlenkami, které jsem tehdy jako mladý student v tomto článku formuloval, již dnes ne zcela souhlasím. Přesto tento text dávám k dispozici, stále snad může přinášet dobré podněty. Občas je též dobré vidět myšlenkový vývoj v časovém kontextu.


Nemohu nereagovat na článek Václava Klause (MF Dnes 18. srpna 2001), ve kterém polemizuje s názory Erazima Koháka, nazývá je „utopickými“ a srovnatelnými s trendy filosofie minulého století, které nepřímo zapříčinily vzniky několika totalitních režimů. Podle mého názoru se pan Klaus ve svém článku dopouští několika přehlédnutí, zkreslení a zjednodušení, která je nutno brát v úvahu, než je možné nazývat něco „utopickým“.

Číst dál…

Kachní konspirace

...kráčíš ku krchovu, kreténe...

Jan Janský

Kdysi kázaly kachny křesťanství. Když křesťanství krachlo, kachny kráčely kupředu. Kráčely kupředu kriminalizací konkurence. Když kdokoli kazil kachnám kšefty, kapala krev. Krev kreativní konkurenceschopné konzervativní komunity. Kolem krchova kroužili krkavci. Kachny kolaborovaly. Konvertovaly komunisty, kapitalisty, konvertovaly kde koho. Kriste! Když kachna komukoli káže, krásně kdáká. Kdykoli kachny kdákaly, komunita kajícně krčila koleny. Koukejte kolem, který kamarád, který kluk krmí kachny! Kolaborant! Kopejte každého kolaboranta kamsi! Každý kdo krmí kachny kazí krásy kapitalistické komunity. Kachní klepeta kontrolují každý kartel, komerce, konzum! Každou kodrcavou krajskou komunikaci konstruují kachny. Kachní kampeličky krachují, kachny kradou. Kdysi kachnám konkurovala kuřata. Krvavé křižáctví končí katastroficky. Koncentráky, KFC, konec. Každý kdo kupuje kuře ke konzumaci, kupuje kachnám kuřecí krev. Konečně, každý komp který komunikuje kabelem kachnám kopíruje každý kilobyte, který klávesnicí klepete. Kachní konspirace klepe každému klikou kuchyně. Kdy kachní konspirace komunitě kreténů konečně klapne? Kreténi, koukejte, kachny! Koukejte každou kachnu kastrovat! Každá kachna kurva!

Číst dál…

Február

Byl pozdní večer - február -
večerní den, byl vrahů čas.
Kudlančin zval ku smrti hlas,
kde hřbitovem zaváněl háj.
O smrti šeptal černý les,
tlející pes lhal vrahů žel,
svůj záměr vrah oběti pěl,
k oběti páchnoucí dul vzdech.
Jen mina tichá v křovích stinných
mlčela tiše tajný bol,
drn ji objímal kol a kol;
a střely tajné zemí jiných
bloudily z čisté jasné lásky,
planoucí tam kam velí hlásky.
I světy jich v obloze skvoucí
co ve svár věčného míru vzešly;
až se - milostí k sobě vroucí
změnivše se v hřiby zářnoucí -
bloudící, až pod zemí se sešly.
Ouplné tuny, jasná zář -
tak bledě jasná jasně bledá
jak proton svůj elektron hledá -
ve hřibovu vzplanula zář;
až později výsledek svůj zřela
a sama potom vládnout chtěla.
Dál blyštil bledý nožů stín,
jenž k sobě šli vždy blíž a blíž,
a bodnuvše by pak níž a níž,
se vedraly v sokův klín,
až posléz v bodnou ránu splynou.
A pak se hroby k hrobům vinou.
Nejvíce duní děla chór,
pak kule k boru ke kuli bor
se kloní. Kule za kulí
pevností těká. Tank se culí -
v čas sváru - svárem každý tvor.

by mister

Číst dál…