Off-Antisocial

Proč nepoužívat Facebook (a jiné podobné sítě)

Síť chce vaši pozornost a váš čas, ty jsou zdrojovým materiálem, z nějž Síť tvoří produkt. V tom lepším případě jím je produktem schopnost nasměrovat vaši pozornost na inzerci třetích stran. V tom horším je to prodej (či prostě zpřístupnění) dat, profilů, a behaviorálních vzorců svých uživatelů třetím stranám (korporacím, zpravodajským službám).

K tomuto účelu — k tvorbě vašeho behaviorálního vzorce — musí Síť sledovat každý váš krok. Jaký obsah sledujete, u kterých příspěvků se pozastavujete, jak na něj reagujete, které komentáře čtete, co sami píšete — zvláště pak co jste napsali a poté smazali (!), atd. — to vše je pečlivě zaznamenáno a použito k "odhadu" obsahu, který vám Síť nabídne, aby vás "u sebe" udržela po co nejdelší dobu.

K tomu používá v zásadě psychologické metody. Jednou z nich je, že vám neustále mění zobrazovaný obsah — což je samozřejmě záměr. Na jedné straně totiž každé obnovení (reload, refresh) stránky přinese "nové", ale právě takové příspěvky, aby vás maximálně zaujaly. Na druhé straně vás pak povědomí o tom, že s obnovením stránky přijdete o její aktuální obsah, nutní u těch právě zobrazených zůstat maximální možnou dobu — chcete-li na ně reagovat, je to nutné bezodkladně, ihned. Tato kombinace pak vytváří v uživateli dojem, že se neustále něco děje a je potřeba na to reagovat. Jde o iluzi sdílení společného, živého prostoru s ostatními. 2

K udržení pozornosti používá síť tu psychologicky nejefektivnější metodu, tedy zobrazuje vám především obsah vyvolávající silnou emoční reakci — ať již kladnou či zápornou, klíčové je, aby skrze ni byl Síť schopna upoutat vaši pozornost. Nemusí být bezprostředně záměr, ale psychologicky nutným důsledkem je, že pro udržení pozornosti uživatele dojde mu bude síť vybírat především emočně působící obsah 3 v pokud možno jednoduché a heslovité formě — prostě to, co se uživateli nejvíce líbí, co ho nejvíce "baví", či naopak to, co jej nejvíce irituje, a co je zároveň snadno a rychle zpracovatelné (rychle, instantně pochopitelné). 4

Jinými slovy, hlubší a hodnotnější obsah je na Síti de-facto perzekvován, je v nevýhodě. Zároveň jsme svědky (minimálně já osobně), jak mnoho lidí s příchodem nových možností komunikace a interakce přes sociální sítě, ztratilo schopnost soustředění delšího než pár desítek vteřin. Někteří se dokonce osobně chlubí, že text, delší jak dva odstavce, prostě nečtou, protože je moc dlouhý…

Stane-li se pak Síť uživateli hlavním zdrojem informací, což je v dnešním světě bohužel běžné, bude informován převážně či výhradně z okruhu vlastní zájmové bubliny, v níž jsou mu Sítí předkládány informace v extrémní podobě (nejlépe heslovité a emoce vzbuzující). Jinými slovy, důsledkem efektivní strategie maximálně udržovat pozornost je uživateli prezentován emočně zabarvený a deformovaný obraz skutečnosti. Jinými slovy, nejenže člověk žije v iluzorním obrazu skutečnosti, ale zároveň v takovém, u nějž má nejsilnější potřebu reagovat.

Odtud je možné nahlédnout, jakým způsobem vznikají (vznikly) ve společnosti nesouměřitelné — protože jinou realitu žijící — a vzájemně vůči sobě agresivně naladěné tábory — jako důsledek proti-lidské kvality, inherentní Síti samotné. A protože způsob vnímání ovlivňuje realitu, je s ohledem na aktuální globální společenskou krizi otázkou nikoli jestli je jednou z jejích příčin povaha dnešních sociálních sítí, to je totiž jisté, ale pouze v jaké míře.

Síť navíc určuje, co budete číst a o čem se budete bavit. Je to ona, kdo vám vybírá to, co se má stát středem vaší pozornosti. Všimněte si, že není možné (!?), abyste na Síti získali celkový přehled o tom, kteří z vašich přátel a sledovaných kanálů či stránek mají nové příspěvky a kolik. Taková funkce by šla proti zájmu sítě, jelikož o tom, co budete číst, byste rozhodovali vy. V zájmu manipulace s lidskou psychikou však tuto funkci k dispozici nemáte, kompetence rozhodnout o tom, co uvidíte, má plně v rukách síť.

Je tomu tak také proto, že přes tento mechanismus je dnes realizována měkká cenzura, kdy Síť sice daný obsah přímo neblokuje, ale prostě ho ostatním nenabízí. A co není vidět, neexistuje. A to samé se, pochopitelně, děje i s vašimi příspěvky. Tato "funkce" již přesahuje komerční marketingový zájem a přímo souvisí s manipulací veřejným míněním ze strany zpravodajských služeb, státních útvarů a velkého korporátu.

V dnešní době však Síť naplno realizuje i tvrdou cenzuru, pokud jde o některá ožehavá témata — nikoli nezákonná, pouze taková, u nichž má Režim (stát, korporát) zájem udržení jediného, jednostranného pohledu. Provinilcům jsou rovnou blokovány a mazány jejich účty. Síť tak vynucuje konformitu — píšeš či sleduješ, co se nehodí? Budeš perzekvován.

Jednou z posledních novinek sítě pak je propagace násilí a teroru na vybraných etnických skupinách. Otevřená deklarace podpory zabíjení židů… pardon, rusů, o zdravosti prostředí, které se Síť snaží "budovat", svědčí plnou měrou.

Participace na Síti je tedy zdarma. Ke službě zdarma pak povinně dostanete šmírování všech vašich aktivit, cenzuru, potlačování nevhodných názorů (dnes aktuálně na kovid a Ukrajinu) a propagaci násilí.

Mnozí již dnes nejsou schopni bez Sítě (Facebooku) organizovat svůj denní život. Většinu každodenní komunikace provozují přes tuto (či podobnou) Síť. Mají v dnešní digitální době problém poslat, či dokonce číst, e-mail či SMS. Krmí korporát svým životem a on je, na oplátku, bedlivě, jako velký bráška, hlídá.

Představa, že takto má vypadat služba s přívlastkem sociální je vskutku absurdní. Představa, že bych na takové síti měl být jakkoli závislý z hlediska kontaktu s ostatními, mi přijde jako děsivá a s postupující dobou jako naprosto nepřijatelná.

Tak nějak si připadám jako staří indiáni, kterým, jak praví jiné známé klišé, fotografie "braly duše". Dnešní sociální sítě, na něž byl převeden boj o lidskou mysl z pozice korporátu a Režimu, dělají podle mého stále sílícího dojmu totéž...

Been there, done that. No more…

— snílek

1

Sám jsem v minulosti jsem účty na Twitteru i Instagramu. Oba jsem, jakožto platformy nutící člověka k primitivní, heslovité formě interakce, nakonec smazal.

2

Dnešní vyhledávače (Google & spol.) jsou na tom obdobně. Co uživatel, co jiná sada výsledků pro identickou hledanou frázi. V mém případě dokonce dostávám jinou sadu při vyhledávání z jednoho počítače ve dvou různých prohlížečích, v nichž jsem přihlášen "do Googlu" pod stejným uživatelem.

3

Emočně působící neznamená emocionálně zabarvený. Text může být zcela nestranný, klíčem je, aby vzbudil emoční reakci u čtenáře/diváka.

4

Je mou bezprostřední zkušeností, že nejúspěšnějšími příspěvky jsou ty krátké, heslovité, ideálně s obrázkem (bonmoty, vtipy). Jakmile je příspěvek delší, či neutrální, šance na interakci od ostatních je výrazně nižší, případně (v mém menším okruhu "přátel") žádná. Podobným způsobem je fascinující, jak se z Twitteru mohla stát "mediální platforma", na níž se pomalu vyhlašují pandemie či války — skrze primitivní hesla.