Temná strana uvědomělého občanství
Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly, říká známé pořekadlo. V kontextu dnešní doby najdeme nemnoho událostí, které jeho smysl a hloubku vystihují tak dokonale, přesvědčivě a zároveň i děsivě, jako situace kolem právě proběhlé přímé volby prezidenta republiky.
Zmíněné pořekadlo je do jisté míry hlubší a do jisté míry významově obrácenou formou jiného, jehož znění je: účel světí prostředky. Zatímco toto druhé je vyjádřením myšlenky, že pro dosažení šlechetného cíle je ospravedlnitelné užití i jinak nečistých a temných praktik, to první nás varuje před potenciální možností, že snaha o konání "dobra" se v konečném důsledku, v jeho pravém smyslu, ukáže jako projev "zla".




Esencí výkladu zenu je paradox. Bývá zachycen v koánech -- v nesmyslu, logickém sporu, či rozumem neřešitelné hádance. Koány systematicky rozvracející naše hodnoty, měřítka a stereotypy, očekávání, tužby, cíle, smysl. "Dvě ruce tleskají, jaký je zvuk jedné ruky?" Vše je dovoleno, neexistují pravidla, pouze všeobjímající pochopení iluzí interpretace. Dnešní světová scéna je typický zen. Logika ustoupila paradoxu, rozum nesmyslu, zvuk jedné ruky se stal praxí, smysluplný výklad iluzí. Zaslepený boj proti novodobým narušitelům konstituce lidské individuality, kterou si člověk považuje za nedotknutelnou a čistě jeho vlastní, ustupuje dnes přesvědčivé a masové propagaci aplikovaného neokonzervativního zenu.
námět Jan Janský & Josef Korous