Texty / Anthroposofie

Štítek: Anthroposofie

Živí jsou větší

Z dávné návštěvy londýnského muzea voskových figurín mi dodnes vystupuje jedna specifická zkušenost, či spíše jeden specifický pocit. Přestože byli všichni ti voskoví lidé vyhotoveni ve skutečné životní velikosti, vypadali takoví nějací malí. Podobný dojem mám i při pohledu na plastové figuríny, sloužící například k ukázce nabízeného zboží v obchodech s oblečením. Ony figuríny jsou sice v životní, "lidské" velikosti, přesto ve srovnání s "normálními" lidmi stejné velikosti vypadají tak nějak menší. Tomuto zvláštnímu a zároveň zcela konkrétnímu vjemu jsem nikdy nepřikládal větší důležitost. Sice jsem jej pokaždé zaznamenal, ale z nějakého důvodu mi asi nepřipadal zajímavým natolik, abych se jím zabýval blíže. Podstata této zvláštní zkušenosti se mi poodhalila teprve nedávno.

5. července 2017 | Myšlenky | Anthroposofie, Hermetismus

O introspektivní reflexi poznání a bázi přírodních věd

Studie je pokusem o reflexi bazálních aspektů lidské kognitivní činnosti s důrazem na epistemologické souvislosti u věd přírodních a exaktních. Tematizovány jsou především ty zcela specifické vlastnosti činnosti myšlení, které je možné nalézt jeho fenomenologickou analýzou — introspektivní reflexí, — a možnosti aplikace získaných náhledů v oblasti objektivní vědy.

15. února 2015 | Studie | Anthroposofie, Filosofie, Myšlení, Steiner R., Věda

Studium přednáškových cyklů Rudolfa Steinera a problém poznání

Filosofie svobody Rudolfa Steinera začíná zkoumáním problému svobody: Můžeme si volit to, čeho si žádáme? Tento problém vyřešil tím, že naznačil, že ve skutečnosti si můžeme zvolit rámec našich pohnutek, morální základ, od nějž se odvíjejí naše činy (jak vnitřní tak vnější). Odtud se posunul k problému vjemu a pojmu: Jaký je vztah mezi naší myšlenkovou aktivitou a zkušenostmi?

20. srpna 2013 | Eseje, Překlady | Anthroposofie

Analogie a vědomí v proměnách času

Příspěvek je zaměřen na prezentaci proměn v chápání významu pojmu analogie od starověku, přes krizi analogického pojmu v období středověké scholastiky až k převažujícímu významu, jež tento pojem získal s nástupem novověku a vědeckou revolucí. Na pozadí této proměny je pro stejné období akcentován vývoj lidského vědomí, především jeho sílící intencionalita a schopnost reflexe vlastní kognitivní aktivity a vlastního vědomí. Naznačena je teze, že proměna vývoje chápání analogie přímo souvisí s rozvojem intencionálního vědomí. Charakteristickým rysem plně rozvinutého intencionálního vědomí je však zkušenost vydělenosti, odtržení člověka od světa (jakožto niterného subjektu od externího objektu). V druhé polovině článku je následně předložen syntetizující náhled, umožňující takto vzniklou mezeru ve vztahu člověka ke světu překonat právě tím, že je na tento vztah nahlíženo jako na vztah bytostně analogický.

19. srpna 2013 | Studie | Anthroposofie, Bytí, Filosofie, Myšlení, Věda

Valentin Tomberg

Toto je překlad úvodní studie Christophera Bamforda k soubornému anglickému vydání Tombergových Anthroposofických meditací o Starém zákoně, Novém zákoně a Apokalypse pod titulem Christ and Sophia: Anthroposophic Meditations on the Old Testament, New Testament & Apocalypse. Christopher Bamford nás seznamuje s Tombergovým životem, dílem a krizí v Anthroposofické společnosti.

2. října 2012 | Překlady, Studie | Anthroposofie, Hermetismus, Náboženství, Tomberg V.

Filosofie svobody

Recenze stěžejního filosofického díla Rudolfa Steinera prezentujícího hlavní vhledy myšlenkového monismu a základy etického individualismu, na jejichž základě je přistupováno k náhledu skutečnosti lidské svobody.  Publikováno: Filosofický časopis, Filosofický ústav AV ČR, 2012, číslo 3, str. 467-471.  Stahujte zde (PDF).

1. září 2011 | Recenze | Anthroposofie, Etika, Filosofie, Myšlení, Steiner R., Svoboda

Monismus jako filosofické východisko

Příspěvek je zaměřen na prezentaci základních idejí monistické filosofie Rudolfa Steinera, formulované na konci 19. století.  Jádrem koncepce je introspektivní analýza myšlenkové aktivity člověka, poukaz na její nad-subjektivní a nad-objektivní charakter a syntetizující uchopení vztahu a vzájemného přesahu pojmů myšlení a zkušenost.  Na tomto základě se Steiner odráží k překonání běžných představ o hranicích lidského poznání tím, že transformuje dualistický přístup ke světové zkušenosti v náhled monistický, který v myšlení spatřuje přímé zkušenosti dostupný element, identicky inherentní lidské mysli i "vnější" přírodě.  Steinerův "myšlenkový monismus" je nejen zajímavým epistemologickým východiskem, ale i filosofickým základem pro kontemplaci vztahu fenoménů člověka a světa a jejich podstat.

Stahujte zde: PDF pro tisk nebo PDF pro čtení na obrazovce.

Publikováno v: Acta Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, 2012/4, str. 63-90.

1. září 2011 | Studie | Anthroposofie, Bytí, Filosofie, Myšlení, Steiner R., Svoboda, Věda

Celkem 7 příspěvků, strana 1/1.           

Kategorie

Štítky

Roky